Milan Kundera: Třetí sešit směšných lásek
Milan Kundera (1929-?) je nejvýznamnějším spisovatelem českého původu 20. století, který však od roku 1975 žije ve Francii, kde rovněž vydává svá díla. Režim, před kterým do ciziny prchl, tak zplodil významnou postavu světové literatury.
Třetí sešit směšných lásek (1968) je soubor čtyř povídek: Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Symposion, Eduard a Bůh, Doktor Havel po 20 letech. Všechny je spojuje společný motiv tělesné lásky, jejíž velkou překážkou je pokročilý věk hlavních postav. V povídce Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým hlavní hrdina tuto překážku překonává a spolu se svou platonickou láskou z mládí stráví společnou noc – překoná odpor ke stárnoucímu ženskému tělu a ukojí svou zvědavost.
Oproti tomu v povídce Symponion doktor Havel odolá svodům Alžbětky – zkrátka proto, že se mu dává až moc okatě a dobrovolně a on si chce udržet svobodu. Celá situace se později vyvine tragikomicky, když Alžbětka spáchá nespáchá sebevraždu. Nakonec však nalezne lásku (ač trochu směšnou).
Eduard z povídky Eduard a Bůh se dostává do situace nejsvízelnější: seznamuje se s Alicí, silně věřící dívkou, která odmítá předmanželský sex. Aby si ji udržel, předstírá svou víru v Boha, která ho však přivede do problémů v práci – soudruzi jeho pámbíčkaření vidí jen neradi. Nezbývá mu nic jiného, než se vlichotit staré a ošklivé ředitelce školy, aby o místo nepřišel. Když se Alice dozví o tom, jak statečně neodvolal svou víru, poddá se mu. Eduardovi je její přelétavost a nestálost najednou odporná a, tak ji opustí.
I poslední povídka se věnuje stárnutí a sexu – zase se setkáváme s dr. Havlem, který se odjíždí léčit do lázní, kde pociťuje dokonalý nezájem žen o svou osobu. Ovšem jen do chvíle, kdy za ním přijíždí jeho žárlivá žena – slavná herečka. Z doktora se najednou znovu stává švihák lázeňský, za kterým se ženy otáčejí. A on zjišťuje, že to mu ke štěstí vlastně stačí.